Kdy je čas přidat a kdy naopak ubrat?
Buď dravý, jdi si za svým, ukaž své hranice, buď sebejistý… jen tak dosáhneš v životě, co chceš. Něco na tom bude, ale jak už zpíval ve své písničce Werich: „Ten umí to a ten zas tamto…“ A tak je to i v životě. Někdy je jednoduše potřeba otěže přitáhnout a jindy je povolit. A tak ne každá formulka platí v každé životní situaci.
Čtete také: Přijmi nebo odejdi.
Jak to rozpoznat?
Když jsme v situaci, ve které nevíme kudy kam – jestli přidat nebo naopak nechat věci volně plynou – stačí zaměřit pozornost na to, co nám přináší radost a co nás naopak unavuje. Pokud dokolečka o něco usilujeme a ono ne a ne to přijít, cítíme se být unavení, je čas nechat věci volně plynout.
Když se objevuje přirozená radost a tím i vitalita či chuť tvořit, můžete být „draví“ a pošoupnout to či ono dál. Pokud Vás to však stojí mnoho sil a námahy, raději to nechte být.
A co dál?
Když nevíme, co dál, zaměřme svou pozornost do sebe – na své malé radosti. Začněte se více věnovat svým koníčkům, meditaci, sportu, čtení. Vše, co Vám v danou chvíli přinese uvolnění. Navíc se distancujete od přebytečného hluku, ač už v podobě nadbytečné společnosti, restaurací, města apod. V té chvíli se vždy objeví to správné.
Dalším krokem je seznam. Prostý seznam drobností, které příští den, týden či měsíc uděláte nebo změníte.
Jak na chtěnou změnu?
Na list papíru si napište, co Vám nevyhovuje. Do kolonky vedle, co chcete místo toho. Ne vše Vám přijde jen tak. A něco vůbec. Důležité však je začít. Některé situace, ačkoli se postavíme na hlavu, se nezmění. Proč? Jednoduše, protože mají zatím své místo v našem životě. Někdy může jít o čisté pochopení našich vlastních bubáků, jindy nenastaly k tomu podmínky a ještě něco od daného člověka nebo podmínek potřebujeme.
A stejně jako tomu bylo v jednom filmu – „Pokud ti Bůh nenabízí jinou situaci, tvoř v té, ve které se nacházíš. Ta je totiž pro tebe v současné chvíli ta pravá.“
Neusínejme na vavřínech
Je vhodné se však podívat i na naši komfortní zónu a návyky. Mnohdy nám vlastní mysl nastraží pasti, do kterých se chytneme jak myš na sýr. Vnímejme tedy i to, že se z určité situace podvědomě hnout nechceme a to je pak další zdroj únavy. Takovým situacím je potřeba se postavit čelem. Se srdcem na dlani, s vědomím možnosti „prohry“ prostě projít. A pak se mohou odehrát zázraky za zraky.